Šarlota je specializované bezbariérové zařízení nabízející klientům pobyt hotelového typu spojený s komplexními zdravotními a sociálními službami. Kvalitní a důstojný život v bezpečném prostředí zde žijí klienti dlouhodobých (a trvalých) pobytů i ti, jejichž situace vyžaduje určitý druh pobytu krátkodobého. Jedná se například o rekonvalescence po závažných úrazech či chorobách, odlehčovací pobyty nebo relaxační pobyty spojené s rehabilitacemi a podobně. Za více jak deset let svého fungování je Šarlota spolehlivou oporou mnohým klientům a jejich rodinám, někteří se do Šarloty rádi vrací opakovaně. Od ledna 2025 rozšířila Šarlota Resort & Care ve spolupráci se Středočeským krajem své služby o takzvaný Domov se zvláštním režimem. Šarlota je součástí poskytovatelů této péče pro Středočeský kraj a péče je dostupná v rámci široké veřejnosti.

Na toto téma jsme mluvili s Mgr. Miroslavou Brožovou, ředitelkou Šarlota Resort & Care s. r. o.

​

O jaký druh péče se jedná a komu je určen?

 

Domov se zvláštním režimem je typická sociální pobytová služba vhodná pro člověka, který již není schopen žít doma ve svém prostředí a nezbytně potřebuje pomoc jiné osoby. Stav se zhoršuje, není zde perspektiva zlepšení a návratu domů. Jedná se o klienty s chronickým duševním onemocněním, stařecká demence, Alzheimerova choroba a jiné typy demencí.

 

Profesionalita, úcta, respekt a lidský přístup zaměstnanců Šarloty by mohly být brány jako vzor pro podobná zařízení. Ale péče o klienty bez naděje na zlepšení stavu musí klást na personál zvýšené nároky.

 

Péče o klienty s demencí je v první řadě velmi náročná psychicky. Personál musí být vysoce odpovědný a odolný. Snažíme se, aby se zaměstnanci v přímé péči na tomto oddělení měnili pravidelně v cyklech, což je prevencí proti vyhoření. Klient s demencí ulpívá na myšlenkách, neorientuje se v současném běžném světě. Hledá, uvědomuje si útržky paměti, ztrácí se v prostoru i v čase. Neví, kde je, kdo je, což vyvolává pocity úzkosti mnohdy vedoucí až k agresi a k osobním invektivám proti těm, kteří mu pomáhají. Bohužel stav klientů se obvykle rychle zhoršuje.

 

Odborný personál Šarloty je zkušený, ale přeci jen. Existuje nějaký systém vzdělávání, který by pomohl při zvládnutí tak náročné služby?

 

Školení je zákonná povinnost daná legislativou a navíc pravidelné vzdělávání je pro zvládání této služby zásadní. Personál je proškolovaný jak s jednotlivými situacemi pracovat, jak se chovat, jaká je prevence proti agresivnímu jednání a jak nevyvolávat agresi ještě větší. Chování klienta je pouze obranný mechanismus, pečující si nesmí nic z toho brát osobně.

Důležitá je například intonace hlasu, někdo nesnáší vysoce postavený hlas, vyvolává negativní emoce. Klienti nemají rádi direkt (musíš, nesmíš), je potřeba zklidňovat, nebojte se, zařídíme, uděláme…ujišťování, že je vše v pořádku, zařízeno.

 

Čili ujištění, že jsme vždy na straně klienta. Zajistit důstojný život nesoběstačného člověka s demencí je jistě těžké obecně, pokud zapomínají na stravování, různé osobní úkony, na své původní prostředí.

 

Je to tak. V tomto případě jdeš při péči až do bazálu. Hlídá se naprosto všechno, podávání léků, podávání jídla a nápojů, pomoc při zvládání kontaktu s okolím, při péči o svou osobu, při zvládání běžných úkonů. Důležitá je nutriční péče, více se sleduje výživa, energetický výdej lidí s demencemi je vyšší.

Jiná je také spolupráce s rodinou, s blízkými. Klient má určeného opatrovníka – to jsou lidé, kteří mají pravomoci zastupovat klienty např. na základě plné moci. Bývá to někdo z rodiny, ale nemusí, někdy je opatrovník určený státem. Musíš znát podmínky opatrovnictví, koho informovat, jak informovat. Osobně od klientů v tomto případě žádné informace mít nemůžeš – spolupráce s rodinou a opatrovníky musí být úzká. Jsem ráda, že nám přibyla nová sociální pracovnice, která má speciálně v gesci domov se zvláštním režimem.

 

Péče o člověka v posledním období života je náročná i pro profesionála, natož pak pro rodinu, jejíž členové se snaží službu svému blízkému poskytnout sami, často za cenu ztráty nebo omezení zaměstnání, finančních ztrát a různých sociálních i psychických dopadů. Jaké máte zkušenosti s rodinami klientů?

 

Rodiny, které nám svěřují své blízké, mívají často špatný pocit, že sami péči nezvládli a že v krizové rodinné situaci selhali. S tímto jevem musíme pracovat, vysvětlit, že tomu tak není. Jsme takzvaná sendvičová generace – rodinní příslušníci musí chodit do práce, starat se o své děti. Přestože je rodina fungující, odpovědná, může dojít až ke skutečně neúnosné hranici. O odcházení se málo mluví, stáří, pozdní seniorský věk není společenské téma. Lidé často nejsou na umírání blízkého člena rodiny připraveni. Klienti k nám přicházejí z nemocnic, z různých zařízení nebo i z domova ve stavu, kde pomůže jen odborná pomoc. V žádném případě nechceme rozbít vztah s rodinou, jsme jejich prodloužená ruka. Ke svému blízkému mohou kdykoliv, pokud by se stav zlepšil, mohou si ho odvézt zpět domů. Jsme oporou, snažíme se s rodinou navázat osobní vztah, což se nám ve většině případů daří.

 

V Šarlotě je standardem dostupná kvalitní čtyřiadvacetihodinová zdravotní a osobní péče, spolupracujete s nemocnicí Benešov a dalšími lékaři. Je v Šarlotě dostupná i péče gerontopsychiatrická? Podle mých zkušeností, je velmi složité zajistit pro seniora vyššího věku odbornou psychiatrickou pomoc.

 

Je pravda, že psychiatrická péče je běžně pro tuto skupinu obyvatel těžko dostupná a i pro nás bylo zajištění psychiatra noční můra. Populace stárne, diagnóz demence přibývá, ale ne tak odborníků v psychiatrii. Ale ano, máme štěstí, spolupráce s gerontopsychiatričkou, MUDr. Doležalovou, u nás funguje tak, jak má.

 

Zatím jsme mluvili o zaměstnancích a klientech, pojďme si chvilku povídat o tobě. Ty jsi rovněž v takové sendvičové situaci. Na jedné straně jsi první kontakt pro klienty a jejich rodiny, kterým se naplno věnuješ a na straně druhé je tu tým sester, ošetřovatelů, terapeutů a dalších zaměstnanců. V Šarlotě pracuješ jedenáctý rok, získala jsi mnoho zkušeností. Čím je podle tvého názoru Šarlota výjimečná?

 

Co je na Šarlotě výjimečné? Zaměstnanci a jejich profesionální přístup, kolegialita, přívětivost a to nejen zaměstnanců v přímé péči, ale ve všech ostatních službách. V rámci přímé péče musím ještě zmínit - ochota, čas. Pořád se cítím s nimi úzce propojena. Šarlotu tvoří lidi a samozřejmě výjimečné prostředí.

 

Dvacet let jsi pracovala jako nemocniční sestra v urgentních oborech, chtěla si být sestřičkou vždycky a co ti odpovědná práce sálové sestry dala?

 

Chtěla jsem být paní učitelka nebo zdravotní sestra, nakonec sestřička zvítězila. Práce na oddělení intenzivní péče a na operačním sále tě naučí zvládat stres a nárazově velké množství práce, rychle si srovnat priority, co snese odklad a co ne. Nedokládat věci na později, později už může být pozdě. Mám ráda, když je hotovo a všechno šlape, některé procesy (zejména ty administrativní) bych dokázala urychlit, nejsem zvyklá něco řešit měsíc, dva …. Ale ne vždy proces zrychlit mohu.

 

Nakonec jsi se k pedagogice přeci jen dostala.

 

Ano, obě cesty se mi propojily. Využila jsem nabídku učit na Střední zdravotní škole Benešov. Byl to pro mě velký skok do neznáma, ale v mnohém mě tato zkušenost posunula dále. Umět mluvit, vystoupit před publikem, navázat vztah s publikem, respektovat a vést dialog se studenty i dospělými. Ráda na těch deset let vzpomínám.

 

A pak přišel rok 2014 a výběrové řízení do Šarloty. Jaké to bylo?

 

Začátek prosince, tma, sychravo, netušila jsem do čeho jdu, nevěděla jsem kam jdu, potkala jsem lidi, které jsem nikdy před tím neviděla. Tak jsem do toho všeho vpadla a učím se dodnes. Vážím si šance, kterou jsem dostala, dělat věci jinak, ale ne složitě. Když jsem nastoupila, nic tu nebylo, začínalo se doslova od piky, od poslední jehly po nábytek, nastavovaly se všechny postupy, procesy. Stavbaři dodělávali poslední úpravy, ještě tu nebyli ani zaměstnanci. Mohla jsem tedy ovlivnit výběrová řízení a základ svého budoucího týmu.

 

Ten obrovský kus práce, co za tebou jde, je vidět na každém kroku a musím prozradit, že je oceňován mnoha klienty a jejich blízkými. Přeji tobě a celému kolektivu Šarloty hodně sil a úspěchů do dalších projektů.

Děkuji za rozhovor. MF