Jaro v ŠARLOTĚ

Spolehliví poslové jara - sněženky, bledule, krokusy a pučící stromy - ohlašují, že tolik očekávané období roku je tady. Proměna spící zimní přírody v jarní je pro nás všechny úžasným zážitkem, který si uvědomujeme třeba při vycházce nebo běžném posezení na balkoně. Rozlehlý park a les kolem budovy Šarloty opět ožívá veselým zpěvem ptáků, který se rozléhá široko do okolí. Dny se prodlužují a slunce ohřívá nejen vzduch a půdu, ale i zkřehlé tělo a duši. Pokoje Šarloty jsou orientovány na jih, takže každý si životodárné paprsky sluníčka užívá tak, jak je mu příjemné.
Jaro vítáme v Šarlotě s radostí

Naši předkové vítali jaro ve vydrhnutých, vycíděných domovech. Před jarními svátky se bílily stěny i celé domky, na šňůrách vlálo vyprané prádlo, okna se otvírala slunci vstříc. Stejně tak náš společný domov Šarlota prochází důkladným jarním úklidem. Nezbytné jsou opravy skleníků a příprava na sadbu. Všichni už se přeci těší na první letošní zelenou úrodu - pažitku, petržel nebo salát. Vedle pravidelných prořezů nás letos čeká kácení vybraných stromů a výsadba nových, citlivě upraveny budou lípy před hlavní branou. Tráva se zazelenala, je třeba travnaté plochy upravit a připravit
se na pravidelné sekání. Celou zimu opuštěné dřevěné lehárny v parku musí být na jaře opět jako

ze škatulky.
Vše bude pro obyvatele Šarloty pěkně a včas připraveno

Jarní úklid se netýkal jen obydlí, jarní ,,očista“ platila i pro lidi. Čtyřicet dní před Velikonocemi začínal ,,půst“. V době půstu naši předkové nejedli maso a nemastili. Jedli naklíčené pražené luštěniny (pučálka), naklíčené a opražené obilí (pražmo), zeleninové, luštěninové a zelné polévky a kaše. Tak se připravovali na Velikonoce a na jaro.
Půst znamená odepření si všeho nadbytečného. Může jít jen o určité potraviny, ale může také znamenat hladovku. Žijeme v jiné době, ale konec zimy, předjaří, je obdobím, kdy bychom se měli zamyslet nad svým stravováním a životním stylem vůbec.
V Šarlotě se soustředíme na posílení a očistu organismu

Detoxikace organismu

V období konce zimy a předjaří se projevuje nedostatek vitamínů a minerálních látek. Jde především o vitamíny C, D a antioxidanty B-karotén, vitamín E, selén, koenzym Q10 a bioflavonoidy. Proč tomu tak je?
V zimě je vyšší potřeba těchto látek a zelenina a ovoce vlivem dlouhého skladování mají obsah vitamínů i minerálních látek nižší. Chybí nám i vitamín D- trávíme kratší čas venku a je méně slunečního záření. Je to období zhoršení imunity, jsme náchylnější k infekcím, častěji nás bolí hlava, klouby.


Měli bychom po vzoru našich předků držet půst?
Dnes je půst většinou vnímám jako hladovění. Lidé jen plní pitný režim. Popíjejí ovocné či zeleninové šťávy a někdy si režim ještě zpřísňují projímadly, klystýry. 
Taková ,,očista“ jednoznačně neprospívá. Ještě více se snižuje naše odolnost vůči infekcím, dochází k ubývání svalů, zvyšuje se nervozita, úzkostlivost.
Ale očistná kúra je pro nás stejně důležitá, dá se říci důležitější, než byla pro naše předky. Naše tělo se umí potýkat s viry, bakteriemi, fyzickou zátěží, stresem, ale zátěž je stále větší a proto je vhodné tělu pomoci.


Co můžeme udělat, abychom si naplno, v dobré kondici vychutnali jaro?
Povzbudit regenerační, detoxikační procesy našeho těla!


Co je detoxikace a jak na to?
Detoxikace je proces, kterým zbavujeme organismus nežádoucích, za určitých podmínek toxických, látek. Někdo sáhne po multivitaminech a myslí si, že tím vše vyřešil. Jiný si uvědomuje, že účinný, efektní způsob pročištění a znovu nastartování našeho těla musí být pozvolný a bezpečný. Je třeba změnit  životní styl!


Co by měl respektovat náš jídelní lístek?
Je dobré omezit příjem tučných mas a uzenin, smetanových mléčných výrobků, omezit příjem sladkostí - zvláště jednoduchých cukrů, vyhýbat se fast-foodu, nepřehánět konzumaci alkoholu.
Zvýšit konzumaci zeleniny a ovoce (doporučuje se 500 g denně), denně zařadit do jídelníčku jeden polotučný zakysaný mléčný výrobek, dvakrát týdně ryby. Ryby, hlavně mořské, obsahují tělu velmi prospěšné n-3 a n-6 mastné kyseliny, které se podílejí na prevenci srdečně- cévních onemocnění. Do jídelníčku dále patří libové maso. V Šarlotě je chutně upravujeme vařením, dušením či pečením s minimálním množstvím tuku.


Jaké pečivo, přílohy a tuky do jídelníčku zařadit?
Bílé pečivo je vhodné nahradit pečivem celozrnným, nezapomínat na luštěniny a některé -bohužel- pozapomínané obiloviny jako je pohanka, jáhly, kroupy a krupky.
Biologicky velmi cenné jsou i ořechy, semínka. 
Živočišné tuky v dostatečném množství obsahují živočišné potraviny jako je maso a mléčné výrobky a proto je vhodnější na přípravu jídel použít kvalitní tuky rostlinné - oleje.


Jaká další doporučení jsou důležitá?
Je třeba radikálně snížit spotřebu kuchyňské soli. Spotřeba soli v naší republice několikanásobně překračuje doporučenou denní dávku!
Jídlo obohatit vitamíny a minerálními látkami použitím jarních bylinek (kopřivy, smetánka lékařská, popenec, potočnice...) a čerstvými natěmi. Doma si v předjarním období můžeme vypěstovat na příklad řeřichu.
Bylinky ale mají jeden háček. Obsahují značné množství vitamínu K a takové potraviny se omezují u pacientů, kteří užívají Warfarin a další antikoagulanci (-léky působící proti srážlivosti krve). Patří sem i zelený čaj.


Dostáváme se k pitnému režimu, na který je mnohdy zapomínáno.
Dodržování pitného režimu, který znamená nejméně 2 l vhodných tekutin denně, je zásadní.

V Šarlotě pečlivě dbáme na to, aby měl každý klient dostatek vhodných, vždy dostupných tekutin a netrpěl dehydratací. Tímto důležitým tématem se budeme podrobně zabývat příště.

Jarmila Behrová, nutriční terapeutka

Vyzkoušejte si se Šarlotou připravit rychlou a zdravou bezlepkovou snídani!

 

POHANKOVÁ KAŠE S BANÁNEM
Pohanka neobsahuje lepek, je významným zdrojem rutinu, který blahodárně působí (společně s vitaminem C) na obranyschopnost organismu, na posílení stěn a pružnost cév. Dále obsahuje škroby, které mají nízký glykemický index a proto nasytí na dlouhou dobu, lehce stravitelné bílkoviny, prospěšné mastné nenasycené kyseliny, vlákninu, vitaminy skupiny B a E a také významné množství minerálních látek a stopových prvků, jako jsou vápník, fosfor, draslík, železo, mangan či zinek.
Pohanku vybírejte raději loupanou mechanicky za studena (poznáte ji podle světlé barvy).


Připravte si: 1 šálek pohanky, 1 banán, 1/2 lžíce skořice, 2 lžíce medu
Postup: Pohanku večer propláchněte a zalijte vodou, aby byla akorát potopená.
Ráno pohanku slijte a nalijte do mixéru, přidejte ostatní přísady a vše rozmixujte.
Hotovou kaši můžete doplnit třeba jablkem nebo jiným ovocem dle chuti (přimíchat do kaše, nebo jen na ozdobu).

Šarlota Resort & Care Prosečnice 10, 257 42 Krhanice

Šarlota Resort a Care © 2017